Příběh dílny
Jak to začalo
O tom, proč vznikla další kožená dílna v Brně a proč se drží jednoho stehu a pěti barev.
Začátek
Jeden stůl, jedna jehla, žádný stroj
Dílna nezačínala jako firma s plánem na expanzi. Začínala jako jeden pracovní stůl v pronajaté místnosti v Brně, kde se zkoušelo, jestli sedlářský steh zvládne udělat i člověk, který se ho učil z knih a od staršího koželuha, ne ve škole.
První kusy byly nedokonalé. Stehy nebyly stejně husté, hrany se nedařilo dobarvit rovnoměrně. Ale steh držel. A to byla ta jediná věc, která se od začátku nezměnila: kus, který jednou drží, se dá i po letech opravit, ne zahodit.
Materiál
Proč zrovna česká hovězina
Kůže se odebírá od zpracovatelů v Česku, u kterých je možné dohledat, odkud usně pocházejí a jak byly vyčiněné. To znamená, že dílna nekupuje materiál na základě ceny jako jediného kritéria, ale podle toho, jestli dokáže vysvětlit jeho původ.
Není to jediný způsob, jak dělat koženou galanterii. Je to způsob, který dílna zvolila, protože u výrobku, který má vydržet roky, dává smysl vědět, z čeho vlastně je.
Řemeslo
Ruce, ne linka
Krojení, šití i broušení hran probíhá bez automatizovaných strojů. Znamená to pomalejší práci, ale i menší počet kusů, které jedna osoba dokáže za den dokončit.
Krojení podle šablony, kus po kuse.
Nůž, pravítko, žádný stroj na řezání.
Přístup
Proč žádná sériová výroba
Sériová výroba umožňuje nižší cenu a rychlejší dodání. Dílna tuto cestu vědomě nezvolila, protože sedlářský steh se těžko dělá rychle a kvalitně zároveň. Ruční šití zpomaluje výrobu, ale zároveň umožňuje kontrolovat kvalitu každého švu jednotlivě.
Z toho vyplývá i menší sortiment. Dílna nenabízí desítky modelů, ale úzkou skupinu výrobků, které umí opravit i po letech používání, protože zná přesně, jak byly sešité a z jaké kůže.